Období po narození hříběte2
Období po narození hříběte 2
zjištěno,
že 75% koní vidí normálně, 20% je krátkozrakých a 4-10% dalekozrakých.
Horší zrak má pak za následek, že se kůň bojí předmětů, které nezná.
Horší zrak je kompenzován souhrnnou činností ostatních smyslových
orgánů. Jsou známy případy, kdy kůň, který ztratil zrak po úrazu,
dosahoval velmi dobrých výsledků v drezúře.
Sluchové schopnosti koně
jsou větší než sluchové schopnosti lidí. Kůň slyší na velké vzdálenosti
vysoké tóny, tiché zvuky až šelest, které ucho člověka nezachycuje.
Pomáhají mu v tom velmi pohyblivé ušní boltce. Zaslechne-li kůň zvuk,
který je pro něho neznámým podnětem, zvedne hlavu a zaměří uší boltce a
uši do směru zdroje zvuku. Pohybově potravovou mechanikou byla
sledována schopnost koně rozlišit směr zvuku. Koně rozlišovali na
otevřené jízdárně směr zvuku pod úhlem 11 až 13°, v kryté jízdárně pod
úhlem 5-7°. To znamená, že na kryté jízdárně byla vzdálenost mezi
zvonky 3 m a vzdálenost od zdroje zvuku 25 m. Toto rozlišení směru
zvuku je pro člověka těžko dosažitelné a svědčí o výkonosti sluchového
analyzátoru koně, který se správně orientuje.
Kůň může nasměrovat
jeden ušní boltec dopředu a druhý dozadu, takže slyší zvuky a šelesty
před sebou i za sebou. Pozorování hry ušních boltců koně dalo podklad k
přesvědčení, že kůň slyší šelest a tiché zvuky podstatně dříve než lidé.
Sluchové
ústrojí koně je velmi citlivé. Hlasité a rázné okřiknutí se pro koně
stává trestem, mírný a laskavý hlas pochvalou. Při telemetrickém
záznamu EKG křivek koní bylo zjištěno, že ostřé okřiknutí je nepříjemně
působícím podnětem, který u některých koní vyvolal až trojnásobné
zrychlení tepové frekvence. Proto při zacházení s koněm mluvíme vždy
tiše a klidným tónem.
Kůň velmi dobře rozlišuje hlasy jednotlivých
osob, jako ošetřovatele, jedce nebo trenéra. Zvolání známého oblíbeného
člověka může koně povzbudit k nevyšším výkonům, zvolání obávaného
ošetřovatele, který s koněm špatně nakládal, může přivést koně k
odepření poslušnosti. Hlas osob, které s koněm špatně zacházely, koně
vzrušuje i po dlouhé době.
Při odchovu hříbat lze velmi rychle
vypěstovat podmíněné reflexy na zvukové podněty (hlas, píšťalka,
zvonek), Při výcviku kůň reaguje na vždy stejně znějící povely.
Pohybové hry
Radost
z pohybu je největší ctností všech žijících tvorů v mládí. Při
pohybových hráj jsou smyslová čidla vystavována vnějším podnětům, hříbě
tak získává kontakt se změnami prostředí a dochází k vývoji a normální
činnosti centrální nervové soustavy.
Pohybové hry hříbat na
pastvinách vedou k uvolnění pohybu, k rovnováze mezi podrázděním a
útlumem. Psychické a svalové uvolnění je základní podmínkou, která má
prolínat do chování koně ve stáji, při výcviku, tréninku, a sportovním
či pracovním využitím koně. Při pohybových hrách získá hříbě kromě
pohybové koordinace a rovnováhy i schopnost rychlé reakce na chování
ostatních koní stáda. Učí se rychlé změně směru pohybu, naučí se
správně odhadovat vzdálenost a úmysly ostatních klisen a hříbat,
vzdálenost od ohrady a terénních překážek.
Ve společnosti na
pastvině pozná hříbě dominanci výše postavených klisen a hříbat, naučí
se respektovat hodnostní pořadí, soudržnosti, ale také kontaktům i
obraně před agresivitou jiných hříbat. Chování hříbat je velice
individuální. Některá hříbata se vyznačují nebojácností, suveréností,
zaujímají místo v čele stáda a bývají iniciátory rychlých pohybů a her.
Podle učení I. P. Pavlova o typech vyšší nervové soustavy lze
předpokládat, že jde o typ silný, vyrovnaný a pohyblivý. Hříbě s malým
zájmem o okolí a pohybové hry, ale reagující silnou obrannou reakcí až
útokem, lze zařadit mezi hříbata silného, ale nevyrovnaného typu.
Hříbě, které se velmi těžko vyrovnává se stádovou hierarchií nebo se jí
vyhýbá, reaguje na stresové situace překotným až bezhlavým úprkem, je
slabého typu. Při zacházení s hříbaty musíme tyto typy a mezitypy vyšší
nervové soustavy brát v úvahu.
Spontánní pohybová aktivita hříbat,
sociální hry mezi hříbaty stejného věku a přátelské zápasy působí
kladně na tělesný vývoj hříběte. Zákonitý vývin se týká nejen tělesné
stavby, ale také všeobecné fyzické a psychické zdatnosti. Pobyt na
pastvinách v proměnlivých povětrnostních podmínkách má vliv i na
budoucí výkonnost koně. Vede k fyziologickému tréninku organismu. Kůň
se stane odolnějším vůči nepříznivým podmínkám prostředí a zlepšuje se
i jeho zdravotní stav. Uvažme, že sportovní soutěže, dostihy i pracovní
využití jsou od koně požadovány v každém počasí. Je proto třeba, aby
kůň byl na nepříznivé až drsné počasí adaptován již v mládí.
Radost
z pohybu projevovaná při pohybových hrách je psychologická vlastnost
biologicky velmi účinná. Proto musíme učinit vše, aby nebyla utlumena.
Výběhy a pastviny mají svou rozlohou a utvářením "provokovat" hříbata a
jejich matky k pohybovým hrám. Musí být dostatečně rozlehlé, nejlépe
aby umožňovaly rychlý cval na úsecích dlouhých alespoň 200m, aniž by
bylo nebezpečí zranění.