Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Období po narození hříběte2

4. 9. 2007

Období po narození hříběte 2

zjištěno, že 75% koní vidí normálně, 20% je krátkozrakých a 4-10% dalekozrakých. Horší zrak má pak za následek, že se kůň bojí předmětů, které nezná. Horší zrak je kompenzován souhrnnou činností ostatních smyslových orgánů. Jsou známy případy, kdy kůň, který ztratil zrak po úrazu, dosahoval velmi dobrých výsledků v drezúře.
Sluchové schopnosti koně jsou větší než sluchové schopnosti lidí. Kůň slyší na velké vzdálenosti vysoké tóny, tiché zvuky až šelest, které ucho člověka nezachycuje. Pomáhají mu v tom velmi pohyblivé ušní boltce. Zaslechne-li kůň zvuk, který je pro něho neznámým podnětem, zvedne hlavu a zaměří uší boltce a uši do směru zdroje zvuku. Pohybově potravovou mechanikou byla sledována schopnost koně rozlišit směr zvuku. Koně rozlišovali na otevřené jízdárně směr zvuku pod úhlem 11 až 13°, v kryté jízdárně pod úhlem 5-7°. To znamená, že na kryté jízdárně byla vzdálenost mezi zvonky 3 m a vzdálenost od zdroje zvuku 25 m. Toto rozlišení směru zvuku je pro člověka těžko dosažitelné a svědčí o výkonosti sluchového analyzátoru koně, který se správně orientuje.
Kůň může nasměrovat jeden ušní boltec dopředu a druhý dozadu, takže slyší zvuky a šelesty před sebou i za sebou. Pozorování hry ušních boltců koně dalo podklad k přesvědčení, že kůň slyší šelest a tiché zvuky podstatně dříve než lidé.
Sluchové ústrojí koně je velmi citlivé. Hlasité a rázné okřiknutí se pro koně stává trestem, mírný a laskavý hlas pochvalou. Při telemetrickém záznamu EKG křivek koní bylo zjištěno, že ostřé okřiknutí je nepříjemně působícím podnětem, který u některých koní vyvolal až trojnásobné zrychlení tepové frekvence. Proto při zacházení s koněm mluvíme vždy tiše a klidným tónem.
Kůň velmi dobře rozlišuje hlasy jednotlivých osob, jako ošetřovatele, jedce nebo trenéra. Zvolání známého oblíbeného člověka může koně povzbudit k nevyšším výkonům, zvolání obávaného ošetřovatele, který s koněm špatně nakládal, může přivést koně k odepření poslušnosti. Hlas osob, které s koněm špatně zacházely, koně vzrušuje i po dlouhé době.
Při odchovu hříbat lze velmi rychle vypěstovat podmíněné reflexy na zvukové podněty (hlas, píšťalka, zvonek), Při výcviku kůň reaguje na vždy stejně znějící povely.

Pohybové hry

Radost z pohybu je největší ctností všech žijících tvorů v mládí. Při pohybových hráj jsou smyslová čidla vystavována vnějším podnětům, hříbě tak získává kontakt se změnami prostředí a dochází k vývoji a normální činnosti centrální nervové soustavy.
Pohybové hry hříbat na pastvinách vedou k uvolnění pohybu, k rovnováze mezi podrázděním a útlumem. Psychické a svalové uvolnění je základní podmínkou, která má prolínat do chování koně ve stáji, při výcviku, tréninku, a sportovním či pracovním využitím koně. Při pohybových hrách získá hříbě kromě pohybové koordinace a rovnováhy i schopnost rychlé reakce na chování ostatních koní stáda. Učí se rychlé změně směru pohybu, naučí se správně odhadovat vzdálenost a úmysly ostatních klisen a hříbat, vzdálenost od ohrady a terénních překážek.
Ve společnosti na pastvině pozná hříbě dominanci výše postavených klisen a hříbat, naučí se respektovat hodnostní pořadí, soudržnosti, ale také kontaktům i obraně před agresivitou jiných hříbat. Chování hříbat je velice individuální. Některá hříbata se vyznačují nebojácností, suveréností, zaujímají místo v čele stáda a bývají iniciátory rychlých pohybů a her. Podle učení I. P. Pavlova o typech vyšší nervové soustavy lze předpokládat, že jde o typ silný, vyrovnaný a pohyblivý. Hříbě s malým zájmem o okolí a pohybové hry, ale reagující silnou obrannou reakcí až útokem, lze zařadit mezi hříbata silného, ale nevyrovnaného typu. Hříbě, které se velmi těžko vyrovnává se stádovou hierarchií nebo se jí vyhýbá, reaguje na stresové situace překotným až bezhlavým úprkem, je slabého typu. Při zacházení s hříbaty musíme tyto typy a mezitypy vyšší nervové soustavy brát v úvahu.
Spontánní pohybová aktivita hříbat, sociální hry mezi hříbaty stejného věku a přátelské zápasy působí kladně na tělesný vývoj hříběte. Zákonitý vývin se týká nejen tělesné stavby, ale také všeobecné fyzické a psychické zdatnosti. Pobyt na pastvinách v proměnlivých povětrnostních podmínkách má vliv i na budoucí výkonnost koně. Vede k fyziologickému tréninku organismu. Kůň se stane odolnějším vůči nepříznivým podmínkám prostředí a zlepšuje se i jeho zdravotní stav. Uvažme, že sportovní soutěže, dostihy i pracovní využití jsou od koně požadovány v každém počasí. Je proto třeba, aby kůň byl na nepříznivé až drsné počasí adaptován již v mládí.
Radost z pohybu projevovaná při pohybových hrách je psychologická vlastnost biologicky velmi účinná. Proto musíme učinit vše, aby nebyla utlumena. Výběhy a pastviny mají svou rozlohou a utvářením "provokovat" hříbata a jejich matky k pohybovým hrám. Musí být dostatečně rozlehlé, nejlépe aby umožňovaly rychlý cval na úsecích dlouhých alespoň 200m, aniž by bylo nebezpečí zranění.

 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář