KOLIKA
KOLIKA
Kolika = abdominální bolestivost, tedy bolest v dutině břišní. Rozlišujeme koliku pravou, postihující trávící trakt- žaludek,střevo, a koliku nepravou, postihující jiné orgány v dutině břišní- játra, ledviny, močový měchýř, pankreas, dělohu u březích klisen. Kolika je velmi vážný stav, který může bezprostředně ohrozit život a během několika hodin vést k úhynu zvířete.
Jaké jsou projevy kolikového onemocnění?
Intenzita kolikových bolestí závisí na stupni poškození střevních kliček, na postižené části střeva, na jeho náplni a roztažení plynem. Bolest je způsobena zvýšeným pohybem nebo naopak ochabnutím střeva, hromaděním střevního obsahu a roztažením střevní kličky. Koník hrabe, je neklidný, otáčí se na břicho, déle leží, může zaujímat nepřirozené polohy-tzv. poloha sedícího psa při zvýšené náplni a roztažení (dilataci ) žaludku, extenzní poloha- koník je celý natažený se zakročenýma zadníma nohama- toto postavení pacienta je často prezentováno veterinárnímu lékaři jako tzv. močová kolika= kůň se dle majitele snaží močit a nemůže- postavení je typické pro obstipaci(zácpu) tlustého střeva.V případě silnějších kolikových bolestí se kůň válí, vstává, lehá, potí se, při pohybu se mu podlamují zadní končetiny nebo je za sebou vláčí, při zastavení jde okamžitě k zemi. Strnulý postoj, intenzivní pocení, nechuť k pohybu a třes svalstva jsou příznaky blízkého konce.
Proč koně trpí kolikou?
Koně jsou ke kolikovým
bolestem disponováni stavbou a uspořádáním svého trávícího ústrojí.
Koně mají poměrně malý žaludek, vstup jícnu do žaludku je opatřen
svěračem, který brání zpětnému chodu zažitiny, kůň tak nemůže zvracet.
Tenké střevo je zavěšeno na dlouhém okruží, snadno pak může dojít ke
změně polohy střeva. Obrovské tlusté střevo je volně uložené v dutině
břišní koně. Tlusté střevo se zužuje v pánevní flexuře, v dorzálních
slohách a při přechodu žaludkovitého rozšíření do transverzálního
kolonu, tato místa jsou disponována pro vznik zácpy(obstipace). Střevo
je inervováno parasympatikem( podporuje střevní peristaltiku) a
sympatikem (způsobuje atonii= ochabnutí střeva). Vlivem nepřirozených a
stresových faktorů ( nepravidelná zátěž, nepravidelný režim) dochází ke
změně v rovnováze parasympatiku a sympatiku, střevo reaguje zvýšením
peristaltiky (křečí), méně často ochabnutím střevní stěny. Křeče střeva
vedou ke vzniku kolikových bolestí. Zvýšený pohyb střevních kliček může
vést ke změně polohy střeva, může dojít k zauzlení kliček tenkých
střev, ke vsunutí jedné kličky do jiné, k otočení nebo zahnutí sloh
tlustého střeva. Ke změnám polohy může přispět intenzivní válení
pacienta.
Jaké jsou nejčastější příčiny vzniku kolik?
Koliky jsou nejčastěji způsobené dietními chybami - zkrmováním
nekvalitního, zaprášeného, zaplísněného nebo zapařeného krmiva,
zkrmováním snadno zkvasitelných krmiv (jetel, vojtěška, luštěniny),
velkého množství jablek, chleba, náhlé změny v dietě, nepravidelné
krmení nebo napájení zvířete, zkrmováním velkého množství
nestravitelného krmiva, např. slámy. Koliky mohou být vyvolané změnou
pohybového režimu, intenzivní nebo nepravidelnou zátěží, přepětím nebo
omezením pohybu zvířete. Významnou roli má parazitární invaze - stěny
tepen mohou být poškozeny migrujícími larvami strongylů, uvolněná
krevní sraženina vede k nedostatečnému krevnímu zásobení postiženého
úseku střeva, dochází k jeho ochabnutí (atonii), ve střevě se hromadí
potrava, kvašením dochází ke tvorbě plynů. Následkem může být změna
polohy nebo odumření části střeva. Migrující larvy mohou poškodit i
inervaci střeva. U mladých hříbat se můžeme setkat s masivní invazí
škrkavek, která může vést až k úplnému omezení průchodu tráveniny
střevem. Invaze tasemnicí Anoplocephala perfoliata může způsobit
vchlípení části slepého střeva do tlustého střeva.
Jaké známe typy kolik?
Kolika spastická (křečová). Náhlé kolikové bolesti různě silné
intenzity, často po zátěži nebo po nakrmení. Kůň se válí, otáčí se na
břicho, kope si po břichu, vstává, lehá, potí se. Bolestivost je
způsobená zvýšeným pohybem střev, peristaltika je často slyšitelná i na
dálku, stav může být provázen průjmem. Tento typ koliky je nejčastější,
se kterým se setkáte. K ústupu bolestí dochází často spontánně po
provedení pacienta. Spastická kolika může být komplikovaná změnou
polohy střeva, proto je nezbytné zamezit zvířeti válet se v boxe, a
pacientův stav konzultovat s veterinárním lékařem.
Plynová kolika. Je provázena poměrně intenzivními kolikovými bolestmi.
U plynové koliky se zvětšuje objem dutiny břišní, vyrovnávají se
slabinové jámy, kůň se nafukuje. Jedná se o nahromadění plynů ve
střevech a žaludku způsobené zkrmováním nevhodného krmiva a jeho
následným zkvašením.
Střevní obstrukce. Jde o vytvoření zátky ve střevě, která omezí nebo
úplně zastaví průchod zažitiny střevem. Nejčastěji je zácpou
postihováno tlusté střevo nebo slepé střevo. Zkrmování velkého množství
málo stravitelného krmiva (slámy), omezení přístupu zvířete k vodě,
nevhodná antiparazitární ochrana, příliš ostré hrany a nepravidelné
obroušení zubů vedou ke vzniku obstipací (zácpy). Kolikové bolesti jsou
mírnější, kůň často déle leží, sem tam koukne nebo kopne po břichu, po
vypohybování zvířete často dochází k ústupu kolikových bolestí, které
se však za několik hodin znovu objeví. Kůň často zaujímá extenzní
polohu, omezeně kálí (malé množství suššího trusu) nebo nekálí vůbec.
Zácpa neohrožuje bezprostředně život pacienta, bez ošetření však během
několika dní může dojít k odumření postižené části střeva, kůň uhyne
následkem celkové sepse (otravy) organismu.
Strangulace (zaškrcení střeva). Jde o velmi závažné kolikové
onemocnění, kdy dochází ke změně polohy a zaškrcení střevní kličky,
omezí se krevní zásobení střeva, postižená část začne odumírat. Jedná
se o zauzlení střevních kliček, zasunutí části střeva do jiného oddílu,
např. tenké střevo do slepého, slepé střevo do tlustého, vsunutí kličky
střeva do inquinálního kanálu nebo do otvorů v závěsech střev,
přehození sloh tlustého střeva. Tento typ kolik je většinou doprovázen
výraznou bolestivostí, kůň těžce dýchá, potí se, vstává, lehá,
nereaguje nebo reaguje pouze omezeně na analgetika podaná veterinárním
lékařem. Včasná chirurgická terapie je jedinou možnou cestou vedoucí k
záchraně pacienta. Při změně polohy střeva nejde o dny, ale o hodiny.
Často jsou pacienti přiváženi na kliniku ve stavu vážného šoku s
několika metry odumřelého střeva nebo s rupturou (prasknutím) žaludku.
Jste-li majitelem zvířete se strangulačním onemocněním (kůň přes
jakákoliv analgetika trpí výraznými kolikovými bolestmi, rektální nález
může a nemusí být specifický), je potřeba se rozhodnout, zda zvíře
odvezete na kliniku ( Veterinární a farmaceutická univerzita Brno) nebo
zda zvíře necháte ve stáji uspat. V případě operace počítejte s náklady
kolem 40ti tisíc, v případě komplikací se cena za ošetření může až
trojnásobně zvýšit. Operace nerovná se stoprocentní záchrana zvířete. K
úhynu může dojít vlivem sepse a selhání organismu pacienta.
Tromboembolická kolika. Kolika způsobená parazity. Larvální stádia
parazitů, zejména strongylů poškozují artérie vyživující stěnu střevní.
V cévách se vytváří výdutě, uvolňují se krevní sraženiny, které při
ucpání cévy vedou k odumření stěny střeva vyživované touto cévou.
Peritonitída- zánět pobřišnice. Klinické příznaky zánětu pobřišnice
jsou často značně variabilní a nespecifické. S peritonitídou se můžeme
setkat po komplikovaném porodu, kastraci, při poranění rekta při
nešetrném rektálním vyšetření, při chronickém onemocnění orgánů v
dutině břišní.
Enteritída- zánět střev. Je provázena často mírnějšími kolikovými
bolestmi, s delším průběhem. Teplota, křeče a průjem mohou být dalšími
průvodními příznaky.
Co mám dělat, když má můj kůň koliku?
Je potřeba posoudit intenzitu kolikových bolestí. V případě silných
kolikových bolestí je potřeba neprodleně informovat veterinárního
lékaře. Může jít zrovna tak o koliku spastickou, jako o zauzlení střev.
Než veterinář přijede, nenechte koně válet (mohlo by dojít k přehození
střevní kličky), pokud se potí nebo je zima, dejte na něj deku a
povoďte ho. V případě mírných kolikových bolestí můžete koně zkusit
povodit nebo vypohybovat na lonži dříve než zavoláte veterináře.
Bolesti mohou vymizet spontánně. Odezní-li kolikové bolesti, raději
koníka nekrmte hned jádrem, vyberte kvalitní seno, které mu odpoledne
nebo večer předložíte a nechte ho raději stát na pilinách. Čím déle
kolika trvá, tím vážnější je stav. Takže pokud přijdete ráno do stáje a
místo spokojeného zvířete najdete rozhrabaný box, zbytek rozkopaného
sena a odřeného potícího se miláčka, který v boxe rotuje nebo se válí,
okamžitě volejte veterináře! V případě, že kolika trvá několik hodin,
může být již střevo nevratně změněno.
Existuje prevence?
Dodržujte pravidelný denní režim, krmte kvalitním senem a jádrem,
vyvarujte se náhlých změn v krmné dávce. Po nakrmení dopřejte koni
klid, ať krmivo v klidu stráví. Dejte pozor na náhlé změny pohybového
režimu. Nechte stát koně raději na pilinách, omezte přísun jádra, je-li
váš kůň ze zdravotních důvodů uzavřen v boxe( kulhání, operace, úraz).
V zimě je potřeba kontrolovat napáječky a kýble, aby v nich voda
nezamrzla, kůň by měl mít vodu kdykoliv k dispozici. Nepodceňujte
antiparazitární ochranu - odčervujte dospělého koně preventivně 3-4x
ročně, hříbata do 1-2 let častěji, cca ve dvouměsíčních intervalech,
střídejte použité preparáty dle rady veterinárního lékaře. Máte-li
možnost, proveďte u svého koně koprologické vyšetření, koně pak můžete
odčervit cíleně. Střídejte pastviny nebo alespoň průběžně z výběhů
odstraňujte trus. Nechte svému koni 1x ročně zkontrolovat zuby. Špatně
rozmělněné krmivo může být důvodem vzniku zácpy u pacienta.
Shrnutí
Máte-li svého čtyřnohého kamaráda rádi , nepodceňte žádný kolikový stav!